Viktorka si vypiplává svého Neuera. Chci si za Žižkov zachytat ligu, říká Vojta Myška
23. 9. 2021 | Wear
Když mu byly čtyři roky a učil se kopat do míče, měl jeho současný parťák, Milan Švenger, na svém kontě už první ligové zápasy. Dnes je Vojtěch Myška (17) plnohodnotným členem naší gólmanské party a svými výkony v dresu Viktorky jen potvrzuje slova o mimořádném talentu.
Vojto, přijmení Myška není fotbalovým fanouškům neznámé.
Je to tak, fotbal mám v krvi po tátovi. Byl odchovancem FK Chmel Blšany a hrával např. i v Děčíně, v týmu tehdejšího majitele Petra Pelikána, který na mě teď dohlíží ve Viktorce. Táta byl zároveň i mým prvním trenérem.
Pokud vím, potatili se i bráchové.
Ano, jsme typická fotbalová rodina. Starší brácha Martin hraje za FK SEKO Louny a mladší Josef za FK Baník Most-Souš.
Kde odstartovala tvoje sportovní kariéra?
Začínal jsem u nás v Podbořanech, v Ústeckém kraji, v přípravce Tatranu.
A už tehdy ses postavil mezi tři tyče?
Tenkrát ještě ne, v Podbořanech jsem nastupoval v obraně. Posun do branky přišel až s prvním přestupem. V mladších žácích jsem přestoupil do Blšan a tam jsem začal chytat.
Blšany byly ale jen přestupní stanicí.
Ano. Odtud jsem zamířil do tehdejšího Baníku Most a ve třinácti letech si mě vybral trenér brankářu, Patrik Kolář, do Regionální akademie Ústeckého kraje v Teplicích.
A pak už přišel únor 2021 a přesun do Viktorky.
Byl to trochu šok, ale příjemný. Taková nabídka se neodmítá, věděl jsem, že to může být cesta, jak se posunout opět dál. Ale zároveň, že půjde o velký závazek a odpovědnost.
Viktorka zvolila netradiční způsob a zařadila tě rovnou do gólmanské party k prvnímu týmu. Neměl si trochu strach, naskočit v šestnácti letech přímo mezi profíky?
Strach rozhodně ne. Trochu nervózní jsme byl, to je logické, ale obavy jsme neměl. Navíc jsem znal dobře z předchozí spolupráce trenéra brankářů Vaška Wintera, takže jsem věděl, co mě čeká a těšil jsem se.
V té době trénovalo ve Viktorce trio gólmanů Švenger, Soukup, Hrubeš, všichno ostřílení mazáci. Jak tě přijali?
Naprosto skvěle. Od první chvíle si to užívám, kluci i Vašek jsou skvělí parťáci. Ten půlrok mi hrozně moc dal.
Trenéři ti dávají důvěru poměrně často, krom přípravných duelů si odchytal i oba zápasy Mol Cupu.
A já si té důvěry moc vážím a snažím se jim ji na place vracet.
Které utkání zatím řadíš ve své kariéře nejvýš?
Tady musím vybrat dva zápasy. První je za Future reprezentaci U15 v Belgii proti Švýcarsku a pak přátelák za Viktorku na Strahově proti áčku Sparty. Tam jsme se s klukama podělili, každý jsme odchytal 30 minut, ale pro mě to byl důležitý zápas a hodně mě motivoval do další práce.
Ke gólmanskému řemeslu patří i smolné góly, ani tebe nedávno neminul.
Asi myslíš ten lob v první minutě poháru v Komárově. Stalo se, jejich hráč to trefil výborně.
Spíš narážím na to, že ta inkasovaná branka s tebou nijak neotřásla a dál si působil soustředěně a jistě.
Věděl jsem, že i tak zápas zvládneme. Navíc trenér po mě chce, ať se aktivně zapojuju do rozehry a hraju vysoko, takže mi nikdo nic nevyčítal, tohle k tomu prostě patří.
Tenhle gólmanský styl se ti musí zamlouvat i z jiného důvodu, že?
Ano 😀. Není tajemstvím, že mým vzorem je Manuel Neuer. Takže jsem rád, že ve Viktorce po mě chtějí podobné věci, které praktikuje na hřišti on.
Vojto, jak zatím hodnotíš výkony Viktorky v letošním ročníku F:NL?
Vyloženě se nám nepovedl jen zápas ve Vlašimi. A výsledkově doma s Vyškovem. Škoda ztrát v úvodu, bodů mohlo být ještě víc. V neděli jsme ale v Brně ukázali, že fotbal hrát umíme a věřím, že proti Dukle už vydolujeme další body.
A jak si spokojený ty sám s prvním půlrokem na Žižkově?
Jsem maximálně spokojený. Dostal jsme možnost trénovat v profesionálním týmu, je tu skvělá parta a výborní trenéři. Navíc dostávám šanci v brance, vděčný jsem i za zápasy v béčku. Moc si téhle šance vážím a budu dělat vše pro to, abych Viktorce důvěru splatil.
Jaké jsou sportovní cíle a sny brankáře Vojty Myšky?
Rád bych si jednou zachytal ligu. A kdyby to bylo v dresu Viktorky, bylo by to parádní.
Děkuju za rozhovor, Vojto, a ať se ti u nás nadále daří.