Čtvrtá nula by byla super, ale důležité jsou body, říká před Vlašimí gólman Pavel Soukup

29. 8. 2021 | Wear

Nosí nálepku toho, kdo před dvěma lety zachránil Viktorku před sešupem z profesionálního fotbalu. Aby se jí zbavil, bude Pavel Soukup (26) muset Žižkovu nejspíš vychytat první ligu. Již čtvrtou sezónu, pomineme-li krátké hostování, má pevné místo v naší kabině. A kdykoli na něho trenér ukázal, nikdy nezklamal. Stejně, jako teď. Tři odchytané zápasy, tři udržené nuly.

Wear : Pavle, vzpomeneš si ještě na zákrok v Chrudimi?

PS : Na ten se nedá zapomenout. Poslední kolo, šlo nám tehdy o všechno, ve druhé lize nás držela pouze výhra. Naštěstí jsme to zvládli, byla to velká úleva. Můj zákrok přišel v nastavení, střelu ze osmnácti metrů jsem vytěsnil na břevno. Třáslo se ještě hodně dlouho, byla to pořádná pecka.

Wear : Oba jsme kluci od letiště, vyrůstal si ve vedlejší vesnici. Tam si kopnul poprvé do míče?

PS : To by ani nešlo jinak. Hřiště jsme měli za barákem, volba byla jasná. S kamarádama jsme tam byli pořád. V Dobrovízi jsem začínal v pěti letech, v deseti pak přišel první přestup na Kladno.

Wear : Když se řekne Kladno, vybaví se všem spíše hokej.

PS : I když jsme to měli na Kladno pár kilometrů a Jágr je tu fenomén, hokej mě nikdy extra netáhnul. A když už jsme si šli zahrát, táhlo mě to i na ledě spíš do branky. Teď už se sklouznu většinou jen při sranda zápasech Viktorky po sezóně.

Wear : Cesta k velkému fotbalu pak vedla na Vysočinu.

PS : Je to tak. V dorosteneckém věku si mě vybrala Jihlava. Chytal jsem juniorskou ligu, vyzkoušel si MSFL v Třebíči. Pak se ozvala Viktorka.

Wear : Bylo to v zimě 2018 těžké rozhodování?

PS : Vlastně ani ne. Jihlavě jsem byl vděčný, že mi dala možnost posunout se výš a nakouknout do velkého fotbalu. Ale v prvním týmu byla velká konkurence, proto jsem nabídku Viktorky uvítal. Už tehdy hrála druhou ligu a do Prahy jsem to měl kousek.

Wear : Velká konkurence je ale i mezi tyčemi na Žižkově.

PS : To platilo vždycky a s tím vědomím jsem do toho i šel. První rok a půl jsme se střídali s Kájou Hrubešem, pak přišel Milan Švenger. Snad se nám v té tradici daří pokračovat.

Wear : Po příchodu Milana si odešel na hostování do ambiciózní Hostouně.

PS : Byl to logický krok. Vracel jsme se po zranění a potřeboval jsem pravidelně chytat. Bylo to dobré rozhodnutí pro mě i pro klub.

Wear : Navíc si mohl na tréninky a zápasy jezdit na kole.

PS : Na kole jsem nejezdil, ale ano, Hostouň je za rohem, měl jsem to pár minut. To bylo, samozřejmě, také plus.

Wear : Nedávno si se přestěhoval přímo na Žižkov, jak si zvykáš?

PS : Oproti vesnici je to velký rozdíl, ale zvykám si rychle. Žižkov má svoje kouzlo. A také jsem rád, že nemusím trávit tolik času za volantem.

Wear : Vaše gólmanská parta se teď pozměnila, Karel Hrubeš odešel před sezónou do Záp.

PS : A hned první zápas vyčapal nulu! Karel byl skvělý parťák, hodně jsme si rozuměli. Ale to je fotbalový život. Teď trénujeme ve třech, s Milanem a Vojtou Myškou a budeme dělat vše pro to, aby s námi byli Vašek Winter (kouč brankářů) i trenér Oulehla spokojení.

Wear : Viktorce se vstup do nového ročníku výsledkově nepovedl, ale pak se rozjela.

PS : Dvakrát jsme začínali venku, navíc všichni víme, že odešlo spoustu zkušených kluků. Dvakrát se prohrálo opravdu smolně góly v závěru zápasů. S Příbramí jsme to doma zlomili a od té doby jsme neprohráli.

Wear : Domácí zápasy hrajeme po dlouhé době doma na Žižkově. Jak moc velká změna to je?

PS : Obrovská! Hrozně jsme se všichni těšili. Sebelepší azyl vám prostě domácí hřiště a zázemí nenahradí. A hlavně dorazili zase naši fanoušci, je to hukot a ženou nás dopředu. Tohle nám moc chybělo.

Wear : S čím by byl Pavel Soukup po této sezóně spokojený?

PS : Když bychom ji odehráli v klidu, daleko od sestupových vod a tenhle stabilizační ročník v pohodě zvládli. Samozřejmě budu moc rád, když k tomu pomůžu co nejčastěji mými výkony. Hlavně ale, ať se daří Viktorce jako takové.