Třetí místo je určitě úspěch, libuje si trenér šestnáctky Pařízek

27. 6. 2019 | Redakce

Ze všech dorostů Viktorie Žižkov skončil nejvýš ten nejmladší. Šestnáctka obsadila ve své soutěži třetí místo, což její trenér Viktor Pařízek kvituje s povděkem. „Jsem perfekcionalista, takže bych samozřejmě chtěl, abychom byli první. Ale když to zhodnotím střízlivě, myslím, že to umístění našim možnostem odpovídá,“ říká.

Jak sezonu 2018/19 hodnotíte?

Skončili jsme na třetím místě, což je určitě úspěch. Některé zápasy jsme sice zvládli herně, ale nezvládli jsme je výsledkově. Snažíme se hrát fotbal a mnohdy narazíme na soupeře, který nás porazí jen svou houževnatostí a bojovností. My bychom přitom měli takové zápasy zvládat už i výsledkově.

Konečné třetí místo v tabulce odpovídá potenciálu týmu?

Jsem perfekcionalista, takže bych samozřejmě chtěl, abychom byli první. Ale když to zhodnotím střízlivě, myslím, že to umístění našim možnostem odpovídá. Tím, že jsme hodně pomáhali sedmnáctce, jsme měli mužstvo vytížené, spousta kluků měla o víkendu dva zápasy, což je samozřejmě náročné.

Co považujete za největší klad uplynulé sezony?

Střelecká potence. Vstřelili jsme sto třicet branek, což dává průměr přes čtyři branky na zápas. To mi přijde jako velmi slušná vizitka.

A naopak největší zápor?

Na druhou stranu jsme v některých zápasech laciné branky dostali, naše defenzivní činnost v nich byla špatná. To je hlavní úkol do nové sezony – zlepšit to. Defenziva je naše největší bolest.

Co byste označil za nejlepší zápas?

Asi nejlepší zápas jsme sehráli na podzim ve Svitavách, které v té době byly celkem suverénní, celkem se nám to povedlo i ve Vlašimi. Doma pak Benešov a zase Vlašim, tyhle zápasy jsem považoval za vydařené herně i výsledkově.

Má někdo z vašeho týmu výhledově nakročeno do áčka Viktorie Žižkov?

Určitě tam jsou kluci, kteří mají ambice a slušnou výkonnost. Pokud budou dál pracovat, mohlo by se to povést. Hráčů je velký nedostatek a trošku se potýkáme s tím, že nás bombardují další kluby, které by některé naše hráče rády získaly, mnohdy jim nebo jejich rodičům zbytečně pletou hlavu. Pro mě je důležité, aby tým zůstal pospolu a někdo nekývnul na něco, co by mu po sportovní stránce vůbec nic nedalo. Teď budeme do devatenáctky posouvat Matyáše Vlčka, což pro něj bude možná velké sousto, ale je to hodně šikovný kluk. A tím, že budeme oba týmy hrát a jezdit spolu, budeme ho moci využívat dle potřeby. V celém ročníku měl výkonnost asi nejstabilnější, uvidíme, jak se chytí.