Vysloužilá časomíra skončila. Legendární relikvie svítila na Žižkově neuvěřitelných 46 let!

3. 4. 2019 | Martin Svoboda

Nikdo dnes nespočítá, kolik párů očí na ní za tu řadu desetiletí spočinulo. Patřila k Viktorce stejně jako třeba její znak nebo pokřik "Děti moje, hrr na ně!" Světelná tabule Nisasportu instalovaná v hluboké normalizaci zažila s Viktorkou její čtyři různé názvy a svítila na všechny soutěže od divize po první ligu. Její čas se však naplnil. S ní odchází i kus klubové historie.

V tom roce 1973, od kdy nad schody jižní tribuny všem ukazuje, jak si Žižkováci na hřišti stojí a jestli už je čas na poločasovou klobásu, se chystala velká sláva. Na Žižkov přijelo reprezentační mužstvo Československa s trenérem Václavem Ježkem sehrát s tehdy třetiligovou Viktorií slavnostní zápas u přiležitosti "elektrifikace" stadionu. Moderní jablonecká časomíra byla součástí projektu výstavby umělého osvětlení, které se začalo nad fotbalovými stadiony postupně objevovat začátkem sedmdesátých let.

Slavnostní utkání se odehrálo 28. dubna 1973 a neobešlo se bez komplikací. Krátce po výkopu všechno na Žižkově jako na povel zhaslo. Energetická síť se po nové zkušenosti s fotbalovým odběratelem ale záhy vzpamatovala a zápas se normálně dohrál. V hledišti bylo přes šest tisíc diváků a všichni svorně fandili papírově mnohem slabším domácím, na což si druhý den v tisku trenér Ježek stěžoval. Reprezentanti před kvalifikačním zápasem na MS 74 s Dánskem (6:0) Viktorku šetřili a zvítězili jen těsně 2:1.

Svěřencům současného trenéra Sazimy přejeme, aby jim nový ukazatel skóre od slovenského dodavatele LGR Electronic v hodnotě zhruba 50 tisíc korun ukazoval samé příznivé číslice s tříbodovým efektem ve zbývajících pěti domácích zápasech letošní sezony.