Devatenáctka proti favorizovanému Táborsku zabrala a má zaslouženě první jarní body

3. 4. 2018 | Redakce

Po dvou venkovních prohrách předvedl starší dorost Viktorie Žižkov parádní reakci, když po koncentrovaném výkonu doma porazil třetí Táborsko 2:0. Důležité vítězství je o to cennější, že v týmu soupeře nastoupili tři hráči, kteří už mají na kontě starty ve Fortuna národní lize.

ČLD U19 – 19. kolo

Viktoria Žižkov – Táborsko 2:0 (0:0)

Branky: 47. Livora, 71. Lanc. Rozhodčí: Maiello – Král, Štrébl. Diváci: 35.

Žižkov: Dlabola – Hrubý, Mucha, Olšovský, Kaisler – Studený, Macháček, Krivosheev – Vohánka (88. Plucha), Zeman (62. Lanc), Livora (72. Chytra).

Komentář trenéra Pavla Ondračky: „Toto vítězství je pro nás hodně důležité, protože po předchozích dvou prohrách venku jsme už potřebovali stůj co stůj bodovat. Kluky chválíme za výrazné zlepšení v osobních soubojích před naší brankou, čili v tom, co nás před týdnem stálo body. Směrem dopředu jsme se tentokrát tolik nehrnuli, ale přesto jsme si dokázali vytvořit dostatek šancí ke vstřelení branek. Už v prvním poločase jsme měli něco proměnit, ale Martin Livora nás chtěl všechny asi trochu podusit, takže to trefil až napočtvrté teprve na začátku druhého poločasu. Krásný druhý gól pak po centru od Dominika Vohánky trefil z voleje Adam Lanc. Šancí jsme měli určitě víc než soupeř, který měl sice o trochu víc ze hry, ale kromě standardních situací jsme je do zakončení skoro nepouštěli. Vítězství je určitě zasloužené.“

ČLD U19 – 18. kolo

Aritma – Viktoria Žižkov 4:0 (2:0)

Branky: 18., 41. a 87. Bell, 89. Racocha. Rozhodčí: Radina – Vojáček, Vítek. Diváci: 40.

Žižkov: Konečný – Hrubý, Mucha, Machač, Kaisler – Olšovský, Macháček, Krivosheev – Chytra (46. Vohánka), Zeman, Livora (46. Tesař).

Komentář trenéra Pavla Ondračky: „O výsledku a tudíž i úspěchu či neúspěchu se vždy rozhoduje před brankou. Kdo je rychlejší, tak vítězí. My jsme tentokrát byli v tomto horší, a proto jsme zaslouženě prohráli. Tři góly jsme dostali po nedůrazu ze standardních situací, byli jsme tam pomalí, do soubojů jsme šli jen tak, aby se nám hlavně nic nestalo. A před brankou soupeře to bylo stejné, pozdě, pomalu, napůl nebo nedůrazně. Bývalý trenér našeho národního týmu Karel Brückner kdysi po jednom utkání hodnotil nedůrazný výkon jistého hráče tak, že hrál baroko. Nám se povedlo něco podobného, akorát bych řekl, že to bylo rokoko. A je všeobecně známo, že rokoko je ještě o něco víc našňořené než baroko.“