Rozhovor s dvojnásobným hráčem měsíce a nejlepším střelcem druhé ligy
5. 11. 2024 | Wear, foto : Svatopluk Samler
Do Viktorky přišel s úkolem pomoci svými zkušenostmi a brankami. A už před koncem podzimní části můžeme konstatovat, že plní normu vysoko nad 100%. Tomáš NECID (35) je se třinácti trefami nejlepším střelcem soutěže a v současnosti i největší osobností Chance Národní Ligy.
Tomáši, na spokojenost s aktuální střeleckou formou se tě asi ptát nemusím, jak jsi tedy spokojený s formou týmu?
Myslím, že se shodneme, že naše forma stoupá zápas od zápasu. Povedlo se nám udělat šňůru tří vítězství, což není v takto vyrovnané soutěži nic jednoduchého. Zvyšuje nám to sebevědomí a na naší hře je to znát.
Druhou ligu hraješ poprvé v kariéře, jak velký je rozdíl mezi nejvyšší soutěží?
To se hrozně těžko posuzuje, každý zápas je jiný, navíc je tu, díky béčkům, i spousta mladých hráčů. Rozdíl je určitě ve fyzické náročnosti. A v lize nabíráte každým zápasem další a další zkušenosti.
Ty vždy upřednostňuješ úspěch týmu, ale současných 13 branek tě jako útočníka musí určitě těšit.
Jsem za to moc rád. Musím přiznat, že i když jako útočník chcete branky střílet, tak ani sám jsem takový počet nečekal. Musím to zaklepat a budu se snažit, aby přibývaly další. Mám radost z toho, že moje branky pomáhají týmu k bodům a že se držíme nahoře.
Jak jsem tě stihl poznat, tak vím, že jsi na sebe hodně přísný a býváš k sobě často hodně kritický. To je případ např. šancí proti Brnu, nebo Spartě, takové jsi zvyklý proměňovat.
Vždy chci proměnit každou šanci a štve mě, když ji neproměním, nejen ty vyložené. V posledních zápasech mi to krásně připravili třeba Fíšlik, nebo Jiras. Zamrzí to, když neproměním, ale důležitější je, že jsme z těch zápasů brali tři body.
V hledišti tě často podporuje rodina, Alex s Miou už si s tebou užili i děkovačku na hřišti. Takže už si na Viktorce zvykli?
Děti jsou úplně nadšené. Když můžou jít za mnou po zápase na hřiště, tak jsou šťastné a děkovačku si užívají parádně. Jsem moc rád, že mě rodina chodí podporovat.
A co ty, jak se tu po podzimu cítíš?
Jsem tu spokojený, nadšený, užívám si to. Drží mi zdraví, těším se na každý trénink. Teď jsme čtvrtí, važme si toho. Žižkov nahoru patří.
Třináct branek je na druhou ligu nadstandardní počin i na konci soutěže, my nejsme ani v polovině. Fotbalová veřejnost, logicky, řeší, jak by se dařilo Tomášovi Necidovi v nejvyšší soutěži.
Samozřejmě to vnímám, je to příjemné, ale já to teď neřeším. Vím moc dobře, jak to ve fotbale chodí, za pár týdnů může být vše jinak. Užívám si současnost a co bude v létě, to je daleko.
Časté jsou i názory, že mimo top manšafty by si v lize neměl takový servis a podporu od spoluhráčů, jako máš na Žižkově.
Tohle je těžké posuzovat. My teď hrajeme fotbal, který nás baví a věřím, že baví i diváky. Z toho plynou i moje branky. Vypracováváme si spoustu šancí a pak je na nás, jak s nimi naložíme. I naposledy se Spartou to byl zápas na 5:1.
Pojďme k Viktorce. Tým působí v posledních kolech hodně sebevědomě a silně.
Věříme si, jsme kvalitní na míči, hrajeme hezký fotbal. Stále se snažíme tlačit dopředu, do šancí. To na sebevědomí přidává.
Když se podíváme při kterémkoli zápase na lavičku, najdeme tam hráče, kteří by jinde hráli v základu.
Máme velkou kvalitu. Kdokoli, kdo naskočí z lavičky, může zápas rozhodnout. A kdokoli může začínat v základu. Všichni do týmu zapadli, máme skvělou partu, je to i dobře věkově poskládané. Sedlo si to. Ale musíme ke všemu přistupovat s pokorou, makat jako doposud. Jak se nám teď daří, tak může přijít období, kdy se to otočí, takový je fotbal.
Góly jsi vstřelil už asi na všechny způsoby, zbývá snad jen trestňák a penalta. Jak seš na tom s exekucí těchto standardek?
Na penaltu bych šel určitě, tam bych si vzal míč bez přemýšlení. K trestňákům jsem se nikdy nehrnul, na ty tu máme jiný borce.
Když se ohlédneš za podzimem, jakou známku bys napsal Viktorce do pololetního vysvědčení?
Dal bych nám dvojku. Pořád je hodně co zlepšovat a i tady platí ta slova o pokoře. Jsme na dobré cestě k jedničce, ale musíme dál makat.
Tomáši, díky za rozhovor a přeju ti, ať seš na Žižkově spokojený i nadále.