Po letech věrných služeb dali fanoušci pokladníkovi ze Seifertky zasloužený dárek

22. 6. 2023 | Wear

Sobota byla pokladníkův splněný sen. Fanoušci vyprodali barážovou odvetu již v předprodeji a on se tak poprvé za patnáct let posadil na tribunu a vychutnal si utkání z pohledu fanouška. Klubismus se z fotbalových trávníků pomalu vytrácí, ale mimo hřiště tomu bývá často naopak. A právě pokladník Jaroslav Pekárek (76 ) je příkladem věrnosti a oddanosti svému klubu. Své Viktorce.

Jardo, jak dlouho platí spojení ty a Viktorka?

No, už to bude patnáct let, nějaké tři stovky zápasů. Přitom mi přijde, že poprvé jsem vzal za kliku pokladny na žižkovském stadionu teprve nedávno.

Vybavíš si, kolikrát jsi musel vynechat?

Myslím, že nikdy. Dovolené a soukromé akce si plánujeme vždy až podle rozpisu zápasů na novou sezónu a sám si z legrace říkám, že bych musel mít 45 stupňů horečku, abych zvedl telefon a ze zápasu se omluvil.

Úděl pokladníků je krutý, samotná utkání jsou jim zapovězena.

Je to tak. Pokladnu zamykáme o poločase a přesouváme se do útrob stadionu. Než se vše spočítá a předá, je skoro konec zápasu. Někdy stihneme posledních pár minut a i za ty jsem rád.

Odhadneš vývoj zápasu podle zvuků a křiku ze stadionu?

Za ta léta už se orientujeme naprosto přesně. Když dáme gól, nebo inkasujeme, to je jasné. Od pokladny vidíme na světelnou tabuli, stačí mi nakouknout ze dveří a jen si přečtu, kdo z kluků skóroval. Ale poznáme už i promarněnou šanci, reakce fanoušků na ostrý faul, nebo potlesk při střídání.

Hráči na hřišti mají v létě přestávky na osvěžení, v zimě jim vaří kustodi horký čaj. V pokladně to musí být také řehole.

Není to tak hrozné, člověk si zvykne. A nejsme z cukru. V zimě to spraví kafe v termosce a malý fukárek pod nohy, v létě láhev vody.

Doba jde dopředu, co ty a technika?

Nemám s ní problém. Začínal jsem ještě na starých pokladnách u turniketů, to se prodávaly trhací lístky. Teď je to jednodušší, programy v počítači i tiskárny jsou spolehlivé a když se občas vyskytne problém, bývá to většinou jen výpadek internetu, nebo elektriky, ale to se vždy velmi rychle odstraní.

Většinu fanoušků už musíš znát skoro osobně.

To je ta příjemná stránka naší práce. Spousta lidí přidá k pozdravu i pár vět, zeptá se na zdraví, nebo na zahrádku.

Zahrádka je tvoje velká vášeň.

Mám dokonce dvě. Jakmile je chvíle, jsem tam. Je to radost, ale i spousta starostí a práce. Ale užívám si to, jsem zapálený zahrádkář, zavařuju i sto sklenic okurek.

Zbývá ti čas na nějaké další koníčky?

Nezbývá. Pominu-li Viktorku, chodím vypomáhat ještě na další sportovní akce, často i večer, nebo přes noc a to nějaký čas zabere.

Tak to nám musíš trochu přiblížit. Já tě například vídám v televizi při přenosech z Edenu ve vestě pořadatele.

Mám to jasně srovnané. Viktorka pro mě bude vždy na prvním místě. A pokud to nekoliduje s naším domácím zápasem, chodím pořadatelovat hlavně na akce do O2 Arény, nebo na fotbal do Edenu. Dříve jsem byl často i na Spartě, nebo na Bohemce.

U nás máš na starosti pokladnu, jak je to na těch dalších místech?

To je různé. Jednou hlídáte podzemní garáže, podruhé asistujete u hrací plochy. Na Spartě jsem měl dlouhá léta na starosti nosítka. A minulý týden jsme hlídali loděnici v Troji při závodech vodních slalomářů, tam to byly i noční směny.

Zmínil jsi nosítka. Po internetu koluje spousta videí, kdy nosiči hráče vyklopí, nebo mají problémy s jeho naložením na nosítka. Přihodilo se ti někdy něco podobného?

Nepřihodilo. Stačí dodržovat pár základních pravidel. Hlavní je, aby k sobě nestáli nosiči čelem. A pak, samozřejmě, platí, že kdo nese nosítka u hlavy hráče, nikdy se k němu neotáčí zadkem.

Zpátky k Viktorce. Zažil jsi na pokladně za ta léta nějaký konflikt, nebo nepříjemnost?

Budeš se divit, ale nezažil. Co člověk, to jiná povaha, stane se, že má někdo špatnou náladu a jen zabručí, ale nějaké extrémy, nebo vulgární chování jsem na Žižkově za celou dobu nezažil.

Možná to bude i tím, že jsi dlouhá léta sedával v pokladně s dámou. Paní Věra byla roky tvojí parťačkou.

S Věrou jsme byli sehraní, byla to moc fajn ženská a spolehlivá kolegyně. Moc nás to všechny zasáhlo, když nás nedávno opustila. Doufám, že kluci tu baráž zvládnou a vykopeme to i pro ni.

Teď v druhém okénku vídají fanoušci tvého nového parťáka.

S Vláďou Nejedlým se známe dlouho, když jsem se na něho obrátil, jestli by nám nevypomohl, okamžitě kývnul. A teď spolu končíme první sezónu a doufám, že budou přibývat další.

V sobotu jsi byl poprvé v hledišti ...

Ani jsem si to ni neuměl představit. Tím, že fanoušci zápas vyprodali už v předprodeji, mi dali nevědomky hezký dárek. Mohl jsem nechat pokladnu zamčenou a vychutnat si celé utkání z tribuny. A navíc takový důležitý zápas s krásným koncem.

Teď bude Jaroslav Pekárek prodávat našim fanouškům vstupenky na druhou ligu.

A je za to moc rád. Už kvůli všem lidem v klubu a našim fanouškům. Kluci na place to zvládli skvěle a před takovými fanoušky to snad ani špatně dopadnout nemohlo. A můj sen je prodávat na Seifertce brzy vstupenky na první ligu.

Jardo, děkuji za rozhovor a ať si ten vyprodaný zápas brzy zopakuješ.