Zažil s Viktorkou slávu i pády, dvakrát ji pomohl udržet při životě. Teď Jiří Rýva klub svého srdce opouští

8. 6. 2022 | Wear

Když poprvé usedl v kanceláři na Seifertce za svůj stůl, nebyli ještě někteří dnešní fanoušci na světě. Pár pamětníků dokonce vzpomíná, že byl u toho, když se na místě dnešního stadionu bourala stará plynárna, ale to se nám nepodařilo ověřit. Ve fotbalovém světě má Jiří Rýva (57) pověst zkušeného a zapáleného bafuňáře, kterého na zápase potkáte častěji opřeného o zábradlí u hřiště, než v polstrované sedačce na tribuně. A potkávat ho tam budete i nadále. Ale už jen jako věrného žizkovského fanouška.

Zažil s Viktorkou krásná období, ale i ta krušná. A právě ve chvílích, kdy jí bylo nejhůře, dokázal podat pomocnou ruku. Poprvé před sedmi lety, kdy klubu hrozil pád do hlubin českého fotbalu. Tehdy se Viktorky chopil a vybudoval ji z popela prakticky celou od znova. Finanční krach se podařilo odvrátit, za pomoci sportovního ředitele Michala Dymla poskládat nový tým a za rok se mohl Jiří Rýva, spolu s ostatními, radovat z postupu. Druhý záchranný kruh hodil Viktorce před rokem, kdy po nečekaném odchodu tehdejšího ambiciózního majitele měl spolu s Milanem Richterem doslova jen pár dnů na rozhodnutí, co dál. Oba se tehdy, naštěstí pro Viktorku, rozhodli, že klub padnout nenechají. A zvládli to.

Na Žižkově začínají v těchto dnech mohutné přípravy na misi s názvem "Návrat do druhé ligy", ale Jiří Rýva už u toho nebude. "Je čas jít dál. S Viktorkou jsem prožil podstatnou část života, už potřebuji vysadit. Navíc ve vedení teď stojí mladá krev a nebudu zapírat, že v pohledu na některé věci a rozhodnutí se naše názory různí. Ale to je normální" říká o svém rozhodnutí Jiří Rýva. "Věřím, že to, co si všichni přejeme, zvládne Viktorka i beze mě. Moc bych to jí, lidem v klubu a všem fanouškům, přál."

Děkujeme panu Jiřímu Rývovi za práci, kterou pro klub odvedl, věříme, že se budeme na Seifertce potkávat na vítězných zápasech, přejeme mu do další životní etapy, té sportovní i osobní, hodně štěstí a loučíme se s ním po žižkovsku - DĚTI MOJE, HRR NA NĚ!