Máme jasně rozdělené role a kompetence a všichni se snažíme pracovat naplno. I proto to funguje, říká v rozhovoru trenér Veselý.

27. 1. 2020 | Wear

Má titul doktora práv, diplom z ČVUT, je mistrem republiky v sálovém fotbale. A věří v úspěšné viktoriánské jaro. Daniel Veselý je od loňského roku součástí trenérského triumvirátu prvního týmu.

Jaké byly tvé začátky ve Viktorce, je pravda, že tě do klubu doporučil Roman Nádvorník?

Ano, je to pravda. Romana jsem v mládí trénoval a když se pak po své hráčské kariéře začal věnovat trenérskému řemeslu, tak jsme se samozřejmě dál potkávali. Spoustu věcí jsme viděli podobně a když Roman ve Viktorce trénoval, doporučil mě a já tehdy začal pracovat u žáků. Dneska je to už sedm let.

Když jsme zmínili žáky, jaké byly tvé začátky, hrál si sám aktivně fotbal?

Fotbal jsem hrál, i když nikdy ne na vrcholové úrovni. Jako gólman jsem začínal v Lokomotivě Vršovice, která dnes už, bohužel, neexistuje. Lokotka měla areál naproti Dolíčku, dnes ho má v pronájmu právě Bohemka. Zbytek kariéry jsem pak odehrál v Dolních Počernicích.

Tam také začaly tvoje první trenérské krůčky?

Správně. Jednou za mnou přišel předseda klubu a nabídl mi, jestli bych si nechtěl udělat trenérskou třídu. S koučováním jsem začal už v Počernicích a vzdělání jsem si postupně doplňoval, až jsem získal i profi licenci. Zprvu jsem ji nevyužíval, protože v té době jsem začal podnikat a přesunul jsem se na deset let do Hradce.

Po pauze vedly tvé kroky už do Viktorky. Od kdy působíš u hlavního týmu?

Od loňské sezóny. Tehdy přišlo vedení klubu s návrhem, aby u prvního týmu působil kouč, který by měl na starosti určitou kontinuitu mládeže s áčkem.

Jak se tahle vize daří naplňovat?

Myslím, že dobře. Za krátkou dobu se do prvního týmu podívali např. Kaisler, nebo Mach. A Tadeáš Zeman je dnes už stálým členem kádru.

Tadeáše znáš velmi dobře, pokud vím.

Přesně tak. Tadeáše jsem vedl už v žácích a později i v dorostu. Jsem moc rád, že se dokázal prosadit a vybojoval si místo v hlavním týmu.

Tvoje role ale postupně vykrystalizovala a stal ses plnohodnotným členem našeho trenérského triumvirátu. Jak se ti s dvojicí Zdeněk Hašek a Dan Sochor spolupracuje?

Velmi dobře. Oba kluci jsou naprostí profíci a jsem rád, že můžu být u toho.

Při zápasech je na první pohled vidět, že oba jsou o dost impulzivnější.

To jsou a je to tak v pořádku. V realizačním týmu máme jasně určené role a rozdělenou práci. A všichni tři se snažíme odvádět ji co nejlépe.

Možná působíš jako introvert a velmi tichý kouč, ale když jsem viděl tvoji radost na lavičce po závěrečném hvizdu v Chrudimi, bylo jasné, že i z tebe spadlo velké napětí.

To rozhodně. Ten zápas měl grády a všichni jsme věděli, o co se hraje. Radost z vítězství byla opravdu velká.

Jak se díváš na výkony Viktorky v podzimní části?

To, že se loni na jaře podařilo druhou ligu na poslední chvíli zachránit, to tu hráčskou, trenérskou a funkcionářskou partu neuvěřitelně stmelilo. A to se promítlo do letní přípravy i do začátku podzimu. Bylo to vidět už od prvních přípravných zápasů.

Teď už jsme v plné přípravě na jarní část soutěže, jak hodnotíš první výsledky v novém roce?

Věřím tomu, že příprava je naordinovaná tak, aby tým šel znovu kupředu. A výsledky, a hlavně výkony v prvních přípravných zápasech, mě v tom utvrzují. Třeba ligové Plzni jsme byli víc než důstojným soupeřem.

Zmínil si, že seš bývalý gólman. To jistě po očku sleduješ i práci Vaška Wintera, trenéra brankářů.

Já si v první řadě na Vaškovi vážím toho, že se ve Viktorce nevěnuje jen brankářům v áčku, ale najde si čas i na kluky z mládeže. A věnuje se jim pečlivě, s každým vše detailně probírá, chystá jim tréninkové náplně. Často se o gólmanech bavíme a je vidět, že má ohromný přehled.

Pokud zabrousíme mimo fotbal, každého na první pohled překvapí množství titulů u tvého jména.

Já si na to moc nepotrpím, ale je pravda, že studiu jsem věnoval hodně času. Kromě fotbalu přednáším na právním institutu a pracuji také jako soudní znalec v oboru auta, stroje, zařízení.

Co zajímavého by si na sebe fanouškům Viktorky prozradil?

Možná to, že ve Vršovicích se hrála souběžně i sálová kopaná a já se v dresu Lokomotivy stal mistrem republiky. Později jsem stál i v tomto sportu na trenérské lavičce.

Dane díky za zajímavé povídání a přeju ti s Viktorkou co nejvíce úspěšných výsledků.